Onkologický klub Návrat, z.s., Nové Město na Moravě

Před 11 lety mi lékař ve FN v Brně oznámil smutnou zprávu. Vlastně zprávy dvě. Máte rakovinu tlustého střeva. Je to špatná zpráva. Přišel jste ještě včas – to je ta lepší zpráva. Zapůsobilo to na mě strašně. Pomalu jsem začal uvažovat, co ještě stačím zařídit a stihnout. Vždyť se mi před měsícem narodil první vnouček.

Já sama jsem onemocněla v roce 1995, prošla vším, co bylo možné (dvě operace, chemoterapie, ozařování) byla jsem nejtěžší 4. stádium, „dostala“ jsem 3 měsíce života. Jsem tady dosud, takže i lékařská věda se, bohudík, může mýlit! Po skončení léčby jsem si uvědomila, že jsem musela stát zdravotnictví hodně peněz a chtěla jsem to nějak odčinit.

Jana Petrová se zapsala do mého života poté, co jsem po onkologické léčbě zjistila, že existuje klub Návrat v Novém Městě na Moravě. Srdečností, laskavým slovem, optimismem a chutí prožívat vše naplno, mi byla příkladem a pomohla mi zapadnout do nového kolektivu.

Díky společenství v ONKO klubu jsem se naučila nebýt smutná nad tím, co mi moje nemoc bere, ale „radovat se“ nad tím co mi také členství v klubu dalo. Vzpomínám na krásné zážitky při rekondičních pobytech. Třeba ve Františkových Lázních jsem se od dvou německých žen naučila taneček, kterým spolu s manželem příjemně překvapujeme starší i mladší generaci.

Jsem členkou onkologického klubu Návrat již mnoho let. Vzpomínám si na své začátky v něm, které mám spojené se svým onemocněním. Bylo mi tehdy 45 let a myslela jsem si, že všechno pro mě končí, že už nikdy nebude nic takové, jaké bývalo. Připadala jsem si jiná než ostatní, těžko jsem přijímala tu skutečnost, že jsem onemocněla rakovinou. Neustále jsem si kladla otázky Proč zrovna já? Co bude dál?.Vyrovnávat se s touto skutečností není určitě jednoduché pro nikoho, ale že to lze zvládnout, jsem se přesvědčila právě v onkologickém klubu, do kterého jsem vstoupila v roce 2001.